Hudba bez proudu

Dneska večer jsem se díval na 'Hledá se Kuře' a po scénce s teroristou jsem měl pocit, že jsem o pár let zpátky. Každý kdo znal atmosféru folkových koncertů před revolucí, pamatuje, co to znamenalo číst mezi řádky. Tak třeba jednou Vlasta Redl začal o své ženě. Že ji nikdo nepíše a jemu pořád chodí dopisy. A jí že je to líto. Tak ji napište, já tady nechám kolovat adresu, napište třeba několik vět, a hlavně se tam nezapomeňte podepsat. Druhý den se to vyšetřovalo jako protistátní podpisová akce. To byl srpen 1989. Po revoluci už se věci říkaly víc naplno. No a dnes večer se mi zdá, že se zase vracíme zpátky. ...však on se omluvil, akorát tomu nikdo nerozuměl ...