Hudba bez proudu

Jednou jsem přišel s mojí dcerou Magdou trochu dříve do klavíru a předchozí žák tam nacvičoval písničku, kterou už jsem znal a ne a ne si vzpomenout co to je. Tak kouknu na noty a nahoře stálo azbukou Jovano, Jovanko. "No to znám!" vyhrkl jsem, "to je bulharská". Měl jsem nahrávku od bulharského sboru. "To je makedonská!", ohradila se paní učitelka. Ona je makedonka. Je to velmi zajímavá sedmiosminová věc s téměř orientální melodikou. No a když už ji tady nemůžu vystavit, tak alespoň text a pokus o překlad.

Jovano, Jovanke

Jovano, Jovanke
Kraj Vardarot sediš, mori,
belo platno beliš,
se´ nagore gledaš, dušo,
srdce moe Jovano

Jovano, Jovanke
Ja se tebe čekam, mori,
doma da si dojdeš
a ty ne dovagljaš, dušo,
srdce moe, Jovano

Jovano, Jovanke
Tvojata majka, mori,
tebe ne te pušta,
pri mene da dojdeš, dušo,
srdce moe, Jovano

Jovano, Jovanko

Jovano, Jovanko ... 
na břehu Vrdaru sedíš a bělíš prádlo,
k nebi hledíš, duše,
srdce moje Jovanko.

Jovano, Jovanko ... 
čekám na tebe až přijdeš ke mě domů
a ty nepřicházíš, duše,
srdce moje Jovanko.

Jovano, Jovanko ... 
tvoje matka tě nepustí,
abys za mnou přišla, duše, 
srdce moje Jovanko.