S údivem i vztekem jsme včera hleděli na zprávu o tom jak ukradli violoncello panu Škrdlíkovi. Jednak kradení hudebních nástrojů mi příjde nechutné, ale hlavně pan Škrdlík je velice vzácný člověk. Jediné co mě v tu chvíli napadalo, že je to něco, čím on má projít a co asi jen tak nepochopíme. A tak se nyní radujeme s ním, že nástoj je zase na světě. Doufám, že bez újmy. Já sám nemám jiné vysvětlení, než že Bůh promuvil do jedné duše.
P.S. Pro ty, kdo neslyšeli jak to dopadlo: Nástroj zloděj zanechal ve stodole, vše nahlásil a zmizel.
poslat komentář